Závodní preventivní péče – přehled legislativy (právní úprava)

Proč je nutné zajišťovat tzv. závodní preventivní péči (ZPP), když každý má právo svobodné volby svého lékaře? Kde a jak je definována povinnost každého zaměstnavatele ZPP zajišťovat? Kdo je povinen ZPP hradit a kdo je oprávněn její poskytování kontrolovat? Jaká je definice účelu a rozsahu ZPP a kde ji nalézt? Pokusíme se zde stručně odpovědět těm z Vás, kteří na tyto otázky zatím marně hledali jasnou odpověď.

Přehled platných zákonných norem pro oblast ZPP:

Zákon č.20/1966 Sb., O péči o zdraví lidu
Vyhláška MZ č.45/1966 Sb., O vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
Zákon č.65/1965 Sb., Zákoník práce
Zákon č.258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhláška MZ č.432/2003 Sb.
Úmluva MOP č.161, O závodních zdravotních službách
Vyhláška MZV č.145/1988 Sb., O úmluvě o závodních zdravotních službách
Směrnice MZ č.49/1967, O posuzování zdravotní způsobilosti k práci ve znění směrnice MZ č.17/1970 a vyhlášky MPSV č.31/ 1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení,
úplné znění bylo uveřejněno v částce 3/1996 Věstníku Ministerstva zdravotnictví
Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Zákon č. 586/1992 Sb., O dani z přijmu

Zákon č. 20/1966 Sb., O péči o zdraví lidu,
v platném znění
Péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně k ochraně a k soustavnému upevňování a rozvíjení tělesného a duševního zdraví lidu; zvláštní pozornost je přitom věnována péči o ochraně zdraví pracujících.
§ 9 odst. 2 upravuje vyloučení svobodné volby lékaře, tedy
   právo zaměstnavatele určit zaměstnanci, kdo mu bude péči
     v rámci ZPP poskytovat. Stanoví, že možnost volby lékaře a
     zdravotnického zařízení se netýká závodní preventivní péče.
     „Občanům s výjimkou osob ve vazbě a ve výkonu trestu
     odnětí svobody se umožňuje volba lékaře, klinického
     psychologa a zdravotnického zařízení. Možnost volby se
     netýká závodní preventivní péče podle § 18a.“
§ 18 a) definuje-vymezuje úkol ZPP takto:
       „Závodní preventivní péče   zabezpečuje ve spolupráci
       se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví
       zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými
       poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů.“
§ 35 a) stanovuje následující náplň činnosti ZPP:
       „Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou
       poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a
       sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují
       pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních
       podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní
       lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první
       pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem
       ochrany veřejného zdraví (hygienickou službou) a podílejí se
       na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.“
§ 40 určuje povinnost zajištění ZPP takto:
       „Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance
       závodní preventivní péči.“ Organizacemi se pro tyto účely
       rozumí fyzické osoby podnikající dle zvláštních předpisů a
       právnické osoby bez výjimky, tedy závodní preventivní péči
       jsou povinni zajistit i drobní zaměstnavatelé všech typů, pro
       všechny profese, všechny pobočky, pracoviště a profese,
       včetně administrativních. Bližší podmínky poskytování
       závodní preventivní péče stanoví ministerstvo zdravotnictví
       vyhláškou.

Vyhláška MZ č. 45/1966 Sb., O vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,
v platném znění
§ 38 (1) “Zdravotní stav pracovníků musí být soustavně
       sledován ve vztahu k podmínkám práce a ze zjištěných
       poznatků musí být vyvozovány závěry pro úpravu těchto
       podmínek a pro posílení zdravotního stavu pracovníků,
       zatím účelem musí být vytvářeny potřebné materiální a
       organizační podmínky.“
       (2) “Na pracovištích,na kterých je zvýšené nebezpečí
       pracovních úrazů, nemocí povolání, průmyslových otrav,
       ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví,
       smějí být čini pouze pracovníci, kteří se podrobili povinným
       preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám;
       ve kterých případech jde o takové pracoviště, stanoví
       zvláštní předpisy nebo orgány hygienické služby.“
      (3) “K provádění povinných preventivních lékařských
       prohlídek musí organizace poskytnout příslušnému
       zdravotnickému zařízení všechny informace o povaze práce
       a pracovních podmínkách a zejména o výskytu škodlivin v
       pracovním procesu.“

Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, v platném znění
§ 28 definuje zajištění vstupních prohlídek takto:
       „Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen
       seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které pro
       něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a
       mzdovými podmínkami za nichž má práci konat. V případech
       stanovených orgány státní zdravotní správy je
       zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec před
       uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské
       prohlídce.“
§ 132 stanoví mj. povinnost zaměstnavatele vyhledávat rizika,
         zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich
         odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat
         úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
         „Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu
         zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich
         života a zdraví , která se týká výkonu jejich práce.“
§ 132a definuje prevence rizik ... (1)-(7)
       „Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné,
       nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou
       organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním
       opatření k prevenci rizik.“
§ 133, 133a, 133b, 133c, 134, 134a, 134b, 134c, 134d,134e,
        deklarují povinnosti zaměstnavatele,
§ 135 definuje práva a povinnosti zaměstnanců,
§ 137 „Ustanovení části druhé hlavy páté (§ 132-138 vč.) platí
         přiměřeně pro
   a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
   b) fyzickou osobu, která podniká podle zvláštního předpisu a
       nikoho nezaměstnává,
   c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu
       a) nebo b).“

Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění
Tímto zákonem je řešena tzv. kategorizace prací, na základě které musí zaměstnavatel ve stanoveném časovém intervalu provést rozdělení prací do čtyř kategorií podle míry výskytu rizikových faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem (vyhláška MZ č.432/2003 Sb.),
§ 30-34 vč. definují ochranu před hlukem a vibracemi,
§ 35-36 vč. definují ochranu před zářením,
§ 37 definuje zařazení prací do 4 kategorií podle míry výskytu
       faktorů , které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich
       rizikovosti pro zdraví,
§ 38 měření pro účely kategorizace,
§ 39 stanoví rizikové práce
       (1)„Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona
       rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání
       nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do
       kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie
       druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany
       veřejného zdraví.“
§ 40 evidence rizikových prací,
§ 42 „Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci
       podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní
       právní předpis nestanoví jinak.“
§ 43 „Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. a) a
       písm. c) části textu před středníkem a v § 40 až 42 platí i
       pro osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu
       a není zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního
       předpisu.“
§ 81 práva a povinnosti krajského hygienika,
§ 82 práva a povinnosti okresního hygienika
       m) „vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti
       zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním
       předpisem a nad plněním povinností zaměstnavatele
       poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči
       informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním
       právním předpisem,“
§ 92 ukládání pokut
       (1) „Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených
       tímto zákonem nebo na jeho základě , právním předpisem
       krajského hygienika podle § 85 a za nesplnění nebo porušení
       povinností stanovených zvláštními právními předpisy k
       ochraně zdraví při práci a k zajištění výkonu závodní
       preventivní péče v rozsahu § 82 odst.3 písm.m) uloží orgán
       ochrany veřejného zdraví oprávněný vykonávat státní dozor
       fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické
       osobě pokutu do výše 2 mil.Kč.“
       (2) „Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností
       podle odst.1 k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo
       hrozbě epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví
       uvedený v odst.1 uložit fyzické osobě při její podnikatelské
       činnosti nebo právnické osobě pokutu do výše 3 mil.Kč.“

Vyhláška MZ č. 432/2003 Sb. v platném znění
Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Tato vyhláška je prováděcím právním předpisem pro Zákon 258/2000 Sb. (ruší se Vyhláška MZ č.89/2001 Sb.)

Úmluva MOP č. 161, O závodních zdravotních službách uveřejněná Vyhláškou MZV č. 145/1988 Sb.,
v platném znění
Úmluva nemá povahu mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách a nemá tedy přednost před zákonem (dle čl. 10 Ústavy 1/1993 Sb.). Podle nálezu ÚS č.3/1995 Sb. jsou to úmluvy proti diskriminaci, o nucené práci a úmluvy o odborových svobodách.
• Čl. 3 této úmluvy: „Každý členský stát se zavazuje postupně
   zavádět závodní zdravotní služby pro všechny pracovníky…“
• Čl. 6 této úmluvy: „Je třeba učinit opatření k zavedení
závodních zdravotních služeb pomocí právních předpisů,
   kolektivních smluv, jiných dohod nebo jiným způsobem...“
• Čl. 12 této úmluvy: „Dohled nad zdravím pracovníků ve vztahu k
   práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku, musí být
   bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.“
• Čl. 13 této úmluvy: „Všichni pracovníci mají být informováni o
   všech nebezpečích pro zdraví, která souvisí s jejich prací.“

Vyhláška MZV č. 145/1988 Sb., O Úmluvě o závodních zdravotních službách, v platném znění
stanovuje v 11 bodech základní rozsah ZPP, povinný pro všechny zaměstnavatele:
• Stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na
   pracovišti.
• Dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti,
   které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků, včetně hygienických
   zařízení.
• Poskytovat poradenství o plánování a organizování práce,
   včetně uspořádání pracovišť, o výběru, údržbě a stavu strojů a
   jiného zařízení a o látkách, jichž se užívá při práci.
• Účastnit se vypracování programů zlepšování pracovní praxe a
   zkoušek a vyhodnocování nových zařízení ze zdravotního
   hlediska.
• Poskytovat poradenství o zdraví, bezpečnosti a hygieně při práci
   a ergonomii a individuálních a hromadných ochranných
   pomůckách.
• Dohlížet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací.
• Podporovat přizpůsobování práce pracovníkům.
• Účastnit se na opatřeních pracovní rehabilitace.
• Spolupracovat při poskytování informací, výcviku a výchovy v
   oblasti zdraví a hygieny při práci a ergonomie.
• Spolupracovat při organizování první pomoci.
• Účastnit se na rozboru pracovní úrazovosti a nemocí z povolání.

Směrnice MZ č. 49/1967, O posuzování zdravotní způsobilosti k práci, v platném znění
§ 1 základní ustanovení ... těmito směrnicemi se upravuje
    posuzování zdravotní způsobilosti
     a) při volbě povolání a při nástupu do práce
     b) v souvislosti s výkonem práce
     c) při změně práce a
     d) při dočasné pracovní neschopnosti
§ 3 (1) zdravotní způsobilost k práci se posuzuje na základě
     zjištění zdravotního stavu pracujícího při preventivní nebo jiné
     lékařské prohlídce a na základě znalostí požadavků, jež na
     něho klade práce, popřípadě jiná činnost ...
     (2) závěry vyplývající z preventivní nebo jiné prohlídky,
     pokud se týkají vztahu k práci, mohou být s výjimkou údajů o
     zdravotním stavu sděleny zúčastněným organizacím nebo
     orgánům ...
§ 8 (1) organizace je povinna si vyžádat posudek o zdravotní
     způsobilosti pracujících před jeho nástupem do práce zejména
     v těchto případech ...
§ 9 (1) zdravotní způsobilost v souvislosti s výkonem práce se
     posuzuje při preventivních vstupních, periodických,
     mimořádných a výstupních prohlídkách ...
     (2) podniky a jiné organizace jsou povinny podle § 6 zákona
     spolupůsobit při zajišťování preventivních prohlídek a
     postupovat podle posudků příslušných lékařů a komisí; jsou
     povinny zejména ...
     (3) povinnost podrobit se preventivním prohlídkám zahrnuje
     též povinnost podrobit se potřebným odborným vyšetřením a
     diagnostickým zkouškám ...
§ 10 (3) lékař je povinen při posuzování způsobilosti k výkonu
       práce přihlížet ke kontraindikacím pro určitá povolání nebo
       činnosti ...
§ 11 prohlídky pracujících vykonávající činnosti epidemiologicky
       závažné ...
§ 12 prohlídky pracujících na rizikových pracovištích ...
§ 13 prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví
       spolupracovníků nebo obyvatelstva ...
§ 14 prohlídky jiných pracujících u nichž je vyžadována zvláštní
       zdravotní způsobilost ...
§ 15 řadové prohlídky ...
§ 17 prohlídky při změně či skončení práce ...

Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
v platném znění
§ 12 „pojištěnec je povinen ...
       e) podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud to
       stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy,“
§ 15 (9) „Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky
       a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost
       fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob,
       jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav
       pojištěnce“
§ 21 (3) „Ošetřující lékař nebo jiný odborný pracovník ve
       zdravotnictví informuje registrujícího lékaře o zjištěných
       skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o
       skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní
       způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí
       pro poskytování informací mezi registrujícím lékařem a
       lékařem závodní preventivní péče.“
§ 35 o závodní preventivní péči
       „Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se
       zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví
       zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými
       poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Hrazená péče
       zahrnuje:
       a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;
       b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávající
       činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových
       pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit
       zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob a
       zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní
       způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem*)
       c) mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů,**)
       d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a
       osob , u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení
       expozice riziku.***)“
*)směrnice MZ ČSR č.49/1967 - § 12,13,14,
**) směrnice MZ ČSR č.49/1967 - § 11,12,13,14,
***) směrnice MZ ČSR č.49/1967 - § 12, odst. 8,

Zákon č. 586/1992 Sb., O dani z příjmu, v platném znění
§ 24 (1) „Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a
       udržení zdanitelných příjmů ....“
       (2) „Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
       j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o
        zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců
        vynaložené na
       1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické
           vybavení pracovišť,
       2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní
           preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními
           předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské
           prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními
           předpisy,“

ÚHRADA ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE :

některé výkony závodní preventivní péče jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění - zákon č. 48/1997 Sb.,
O veřejném zdravotním pojištění, § 35, hrazená péče
zahrnuje:
a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;
b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců
    vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné,
    zaměstnanců na rizikových pracovištích, zaměstnanců,
    jejichž činnost může ohrozit zdraví ostatních
    zaměstnanců nebo jiných osob, a zaměstnanců, u nichž
    je vyžadována zvláštní zdravotní způsobilost, v rozsahu
    stanoveném zvláštním předpisem (§ 12, 13 a 14 směrnic
    MZ č.49/1967 Věst. MZ o posuzování zdravotní
    způsobilosti k práci, ve znění směrnic č.17/1970 Věst.
    MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.)
c) mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů (§
    11, 12, 13 a 14 směrnic MZ č.49/1967 Věst. MZ, ve
    znění směrnic č.17/1970 Věst. MZ ČSR, reg. částka
    2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.)
d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání
    a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po
    ukončení expozice riziku. (§ 12 odst. 8 směrnic MZ
    č.49/1967 Věst. MZ, ve znění směrnic č.17/1970 Věst.
MZ ČSR, reg. částka 2/1968 Sb. a částka 20/1970 Sb.)
ostatní výkony závodní preventivní péče hradí
zaměstnavatel:„Ze zdravotního pojištění se nehradí
vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním
zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat
nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce“ - zákon č.48/1997
Sb., O veřejném zdravotním pojištění,§ 15, odst. 9,
náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci podle zákona č.258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví, §
42, hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní právní předpis
nestanoví jinak,

V současné době probíhá příprava nového zákona upravujícího komplexně problematiku ZPP a nově definujícího např. kvalifikační předpoklady poskytovatelů, změnu názvu na pracovně-lékařskou péči a další.