adresa, telefon, ordinační hodiny |
profesní profily |
smluvní zdravotní pojišťovny |
nadstandardní služby |
pracovní neschopnost |
očkování |
prevence |
závodní preventivní péče |
legislativa ZPP |
první pomoc |
pro jachtaře |
spolupracující lékaři |
zajímavé www stránky |
lékárnička |
diety > |
dieta na snížení cholesterolu |
dieta při dně |
dieta na snížení draslíku |
dieta při nemocech jater |
Závodní preventivní péče – přehled legislativy (právní úprava)
Proč je nutné zajišťovat tzv. závodní preventivní péči (ZPP), když každý má právo svobodné volby svého lékaře? Kde a jak je definována povinnost každého zaměstnavatele ZPP zajišťovat? Kdo je povinen ZPP hradit a kdo je oprávněn její poskytování kontrolovat? Jaká je definice účelu a rozsahu ZPP a kde ji nalézt? Pokusíme se zde stručně odpovědět těm z Vás, kteří na tyto otázky zatím marně hledali jasnou odpověď.
Zákon č.20/1966 Sb., O péči o zdraví lidu
Vyhláška MZ č.45/1966 Sb., O vytváření a ochraně zdravých životních podmínek
Zákon č.65/1965 Sb., Zákoník práce
Zákon č.258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
Vyhláška MZ č.432/2003 Sb.
Úmluva MOP č.161, O závodních zdravotních službách
Vyhláška MZV č.145/1988 Sb., O úmluvě o závodních zdravotních službách
Směrnice MZ č.49/1967, O posuzování zdravotní způsobilosti k práci ve znění směrnice MZ č.17/1970 a vyhlášky MPSV č.31/ 1993 Sb., o posuzování dočasné pracovní neschopnosti pro účely sociálního zabezpečení,
úplné znění bylo uveřejněno v částce 3/1996 Věstníku Ministerstva zdravotnictví
Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů
Zákon č. 586/1992 Sb., O dani z přijmu
Zákon č. 20/1966 Sb., O péči o zdraví lidu,
v platném znění
Péče o zdraví lidu se zaměřuje především preventivně k ochraně a k soustavnému upevňování a rozvíjení tělesného a duševního zdraví lidu; zvláštní pozornost je přitom věnována péči o ochraně zdraví pracujících.
§ 9 odst. 2 upravuje vyloučení svobodné volby lékaře, tedy
právo zaměstnavatele určit zaměstnanci, kdo mu bude péči
v rámci ZPP poskytovat. Stanoví, že možnost volby lékaře a
zdravotnického zařízení se netýká závodní preventivní péče.
„Občanům s výjimkou osob ve vazbě a ve výkonu trestu
odnětí svobody se umožňuje volba lékaře, klinického
psychologa a zdravotnického zařízení. Možnost volby se
netýká závodní preventivní péče podle § 18a.“
§ 18 a) definuje-vymezuje úkol ZPP takto:
„Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci
se zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví
zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými
poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů.“
§ 35 a) stanovuje následující náplň činnosti ZPP:
„Zařízení závodní preventivní péče provádějí odbornou
poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví a
sociální pohody zaměstnanců, pravidelně kontrolují
pracoviště podniků, zjišťují vlivy práce a pracovních
podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní
lékařské prohlídky zaměstnanců, zajišťují poskytnutí první
pomoci zaměstnancům, spolupracují s příslušným orgánem
ochrany veřejného zdraví (hygienickou službou) a podílejí se
na výcviku a výchově v oblasti ochrany a podpory zdraví.“
§ 40 určuje povinnost zajištění ZPP takto:
„Organizace jsou povinny zajistit pro své zaměstnance
závodní preventivní péči.“ Organizacemi se pro tyto účely
rozumí fyzické osoby podnikající dle zvláštních předpisů a
právnické osoby bez výjimky, tedy závodní preventivní péči
jsou povinni zajistit i drobní zaměstnavatelé všech typů, pro
všechny profese, všechny pobočky, pracoviště a profese,
včetně administrativních. Bližší podmínky poskytování
závodní preventivní péče stanoví ministerstvo zdravotnictví
vyhláškou.
Vyhláška MZ č. 45/1966 Sb., O vytváření a ochraně zdravých životních podmínek,
v platném znění
§ 38 (1) “Zdravotní stav pracovníků musí být soustavně
sledován ve vztahu k podmínkám práce a ze zjištěných
poznatků musí být vyvozovány závěry pro úpravu těchto
podmínek a pro posílení zdravotního stavu pracovníků,
zatím účelem musí být vytvářeny potřebné materiální a
organizační podmínky.“
(2) “Na pracovištích,na kterých je zvýšené nebezpečí
pracovních úrazů, nemocí povolání, průmyslových otrav,
ohrožení duševního zdraví nebo jiného poškození zdraví,
smějí být čini pouze pracovníci, kteří se podrobili povinným
preventivním vstupním a periodickým lékařským prohlídkám;
ve kterých případech jde o takové pracoviště, stanoví
zvláštní předpisy nebo orgány hygienické služby.“
(3) “K provádění povinných preventivních lékařských
prohlídek musí organizace poskytnout příslušnému
zdravotnickému zařízení všechny informace o povaze práce
a pracovních podmínkách a zejména o výskytu škodlivin v
pracovním procesu.“
Zákon č. 65/1965 Sb., Zákoník práce, v platném znění
§ 28 definuje zajištění vstupních prohlídek takto:
„Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen
seznámit zaměstnance s právy a povinnostmi, které pro
něho z pracovní smlouvy vyplynuly, a s pracovními a
mzdovými podmínkami za nichž má práci konat. V případech
stanovených orgány státní zdravotní správy je
zaměstnavatel povinen zajistit, aby se zaměstnanec před
uzavřením pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské
prohlídce.“
§ 132 stanoví mj. povinnost zaměstnavatele vyhledávat rizika,
zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich
odstranění. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat
úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
„Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu
zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich
života a zdraví , která se týká výkonu jejich práce.“
§ 132a definuje prevence rizik ... (1)-(7)
„Zaměstnavatel je povinen vytvářet podmínky pro bezpečné,
nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou
organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním
opatření k prevenci rizik.“
§ 133, 133a, 133b, 133c, 134, 134a, 134b, 134c, 134d,134e,
deklarují povinnosti zaměstnavatele,
§ 135 definuje práva a povinnosti zaměstnanců,
§ 137 „Ustanovení části druhé hlavy páté (§ 132-138 vč.) platí
přiměřeně pro
a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
b) fyzickou osobu, která podniká podle zvláštního předpisu a
nikoho nezaměstnává,
c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu
a) nebo b).“
Zákon č. 258/2000 Sb., O ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění
Tímto zákonem je řešena tzv. kategorizace prací, na základě které musí zaměstnavatel ve stanoveném časovém intervalu provést rozdělení prací do čtyř kategorií podle míry výskytu rizikových faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, a to za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem (vyhláška MZ č.432/2003 Sb.),
§ 30-34 vč. definují ochranu před hlukem a vibracemi,
§ 35-36 vč. definují ochranu před zářením,
§ 37 definuje zařazení prací do 4 kategorií podle míry výskytu
faktorů , které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich
rizikovosti pro zdraví,
§ 38 měření pro účely kategorizace,
§ 39 stanoví rizikové práce
(1)„Rizikovou prací, kterou se pro účely tohoto zákona
rozumí práce, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání
nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do
kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazená do kategorie
druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany
veřejného zdraví.“
§ 40 evidence rizikových prací,
§ 42 „Náklady spojené se zajišťováním ochrany zdraví při práci
podle tohoto zákona hradí zaměstnavatel, pokud zvláštní
právní předpis nestanoví jinak.“
§ 43 „Povinnosti stanovené v § 37, 38, § 39 odst. 2 písm. a) a
písm. c) části textu před středníkem a v § 40 až 42 platí i
pro osobu, která podniká podle zvláštního právního předpisu
a není zaměstnavatelem ve smyslu zvláštního právního
předpisu.“
§ 81 práva a povinnosti krajského hygienika,
§ 82 práva a povinnosti okresního hygienika
m) „vykonávat státní zdravotní dozor nad plněním povinnosti
zajistit závodní preventivní péči uloženou zvláštním právním
předpisem a nad plněním povinností zaměstnavatele
poskytovat zařízením vykonávajícím závodní preventivní péči
informace nutné k ochraně zdraví při práci, uložené zvláštním
právním předpisem,“
§ 92 ukládání pokut
(1) „Za nesplnění nebo porušení povinností stanovených
tímto zákonem nebo na jeho základě , právním předpisem
krajského hygienika podle § 85 a za nesplnění nebo porušení
povinností stanovených zvláštními právními předpisy k
ochraně zdraví při práci a k zajištění výkonu závodní
preventivní péče v rozsahu § 82 odst.3 písm.m) uloží orgán
ochrany veřejného zdraví oprávněný vykonávat státní dozor
fyzické osobě při její podnikatelské činnosti nebo právnické
osobě pokutu do výše 2 mil.Kč.“
(2) „Došlo-li však nesplněním nebo porušením povinností
podle odst.1 k poškození zdraví fyzických osob, vzniku nebo
hrozbě epidemie, může orgán ochrany veřejného zdraví
uvedený v odst.1 uložit fyzické osobě při její podnikatelské
činnosti nebo právnické osobě pokutu do výše 3 mil.Kč.“
Vyhláška MZ č. 432/2003 Sb. v platném znění
Tato vyhláška stanoví v souladu s právem Evropských společenství kritéria, faktory a limity pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Tato vyhláška je prováděcím právním předpisem pro Zákon 258/2000 Sb. (ruší se Vyhláška MZ č.89/2001 Sb.)
Úmluva MOP č. 161, O závodních zdravotních službách uveřejněná Vyhláškou MZV č. 145/1988 Sb.,
v platném znění
Úmluva nemá povahu mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách a nemá tedy přednost před zákonem (dle čl. 10 Ústavy 1/1993 Sb.). Podle nálezu ÚS č.3/1995 Sb. jsou to úmluvy proti diskriminaci, o nucené práci a úmluvy o odborových svobodách.
• Čl. 3 této úmluvy: „Každý členský stát se zavazuje postupně
zavádět závodní zdravotní služby pro všechny pracovníky…“
• Čl. 6 této úmluvy: „Je třeba učinit opatření k zavedení
závodních zdravotních služeb pomocí právních předpisů,
kolektivních smluv, jiných dohod nebo jiným způsobem...“
• Čl. 12 této úmluvy: „Dohled nad zdravím pracovníků ve vztahu k
práci nesmí být pro ně spojen se ztrátou na výdělku, musí být
bezplatný a konat se pokud možno v pracovní době.“
• Čl. 13 této úmluvy: „Všichni pracovníci mají být informováni o
všech nebezpečích pro zdraví, která souvisí s jejich prací.“
Vyhláška MZV č. 145/1988 Sb., O Úmluvě o závodních zdravotních službách, v platném znění
stanovuje v 11 bodech základní rozsah ZPP, povinný pro všechny zaměstnavatele:
• Stanovit a vyhodnocovat nebezpečí, která ohrožují zdraví na
pracovišti.
• Dohlížet na činitele v pracovním prostředí a pracovní zvyklosti,
které mohou ovlivňovat zdraví pracovníků, včetně hygienických
zařízení.
• Poskytovat poradenství o plánování a organizování práce,
včetně uspořádání pracovišť, o výběru, údržbě a stavu strojů a
jiného zařízení a o látkách, jichž se užívá při práci.
• Účastnit se vypracování programů zlepšování pracovní praxe a
zkoušek a vyhodnocování nových zařízení ze zdravotního
hlediska.
• Poskytovat poradenství o zdraví, bezpečnosti a hygieně při práci
a ergonomii a individuálních a hromadných ochranných
pomůckách.
• Dohlížet na zdraví pracovníků v souvislosti s prací.
• Podporovat přizpůsobování práce pracovníkům.
• Účastnit se na opatřeních pracovní rehabilitace.
• Spolupracovat při poskytování informací, výcviku a výchovy v
oblasti zdraví a hygieny při práci a ergonomie.
• Spolupracovat při organizování první pomoci.
• Účastnit se na rozboru pracovní úrazovosti a nemocí z povolání.
Směrnice MZ č. 49/1967, O posuzování zdravotní způsobilosti k práci, v platném znění
§ 1 základní ustanovení ... těmito směrnicemi se upravuje
posuzování zdravotní způsobilosti
a) při volbě povolání a při nástupu do práce
b) v souvislosti s výkonem práce
c) při změně práce a
d) při dočasné pracovní neschopnosti
§ 3 (1) zdravotní způsobilost k práci se posuzuje na základě
zjištění zdravotního stavu pracujícího při preventivní nebo jiné
lékařské prohlídce a na základě znalostí požadavků, jež na
něho klade práce, popřípadě jiná činnost ...
(2) závěry vyplývající z preventivní nebo jiné prohlídky,
pokud se týkají vztahu k práci, mohou být s výjimkou údajů o
zdravotním stavu sděleny zúčastněným organizacím nebo
orgánům ...
§ 8 (1) organizace je povinna si vyžádat posudek o zdravotní
způsobilosti pracujících před jeho nástupem do práce zejména
v těchto případech ...
§ 9 (1) zdravotní způsobilost v souvislosti s výkonem práce se
posuzuje při preventivních vstupních, periodických,
mimořádných a výstupních prohlídkách ...
(2) podniky a jiné organizace jsou povinny podle § 6 zákona
spolupůsobit při zajišťování preventivních prohlídek a
postupovat podle posudků příslušných lékařů a komisí; jsou
povinny zejména ...
(3) povinnost podrobit se preventivním prohlídkám zahrnuje
též povinnost podrobit se potřebným odborným vyšetřením a
diagnostickým zkouškám ...
§ 10 (3) lékař je povinen při posuzování způsobilosti k výkonu
práce přihlížet ke kontraindikacím pro určitá povolání nebo
činnosti ...
§ 11 prohlídky pracujících vykonávající činnosti epidemiologicky
závažné ...
§ 12 prohlídky pracujících na rizikových pracovištích ...
§ 13 prohlídky pracujících, jejichž činnost může ohrozit zdraví
spolupracovníků nebo obyvatelstva ...
§ 14 prohlídky jiných pracujících u nichž je vyžadována zvláštní
zdravotní způsobilost ...
§ 15 řadové prohlídky ...
§ 17 prohlídky při změně či skončení práce ...
Zákon č. 48/1997 Sb., O veřejném zdravotním pojištění
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
v platném znění
§ 12 „pojištěnec je povinen ...
e) podrobit se na vyzvání preventivním prohlídkám, pokud to
stanoví tento zákon nebo obecně závazné právní předpisy,“
§ 15 (9) „Ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky
a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost
fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob,
jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav
pojištěnce“
§ 21 (3) „Ošetřující lékař nebo jiný odborný pracovník ve
zdravotnictví informuje registrujícího lékaře o zjištěných
skutečnostech a o průběhu a ukončení léčení, zejména o
skutečnostech důležitých pro posouzení zdravotní
způsobilosti k práci a o epidemiologické situaci. Totéž platí
pro poskytování informací mezi registrujícím lékařem a
lékařem závodní preventivní péče.“
§ 35 o závodní preventivní péči
„Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se
zaměstnavatelem prevenci včetně ochrany zdraví
zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými
poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů. Hrazená péče
zahrnuje:
a) zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci;
b) periodické preventivní prohlídky zaměstnanců vykonávající
činnosti epidemiologicky závažné, zaměstnanců na rizikových
pracovištích, zaměstnanců, jejichž činnost může ohrozit
zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob a
zaměstnanců, u nichž je vyžadována zvláštní zdravotní
způsobilost, v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem*)
c) mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů,**)
d) dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání a
osob , u kterých vlivy pracovních rizik působí i po ukončení
expozice riziku.***)“
*)směrnice MZ ČSR č.49/1967 - § 12,13,14,
**) směrnice MZ ČSR č.49/1967 - § 11,12,13,14,
***) směrnice MZ ČSR č.49/1967 - § 12, odst. 8,
Zákon č. 586/1992 Sb., O dani z příjmu, v platném znění
§ 24 (1) „Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a
udržení zdanitelných příjmů ....“
(2) „Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o
zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců
vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické
vybavení pracovišť,
2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní
preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními
předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské
prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními
předpisy,“
ÚHRADA ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE :
V současné době probíhá příprava nového zákona upravujícího komplexně problematiku ZPP a nově definujícího např. kvalifikační předpoklady poskytovatelů, změnu názvu na pracovně-lékařskou péči a další.